Vruty, šrouby…Je v tom rozdíl? Ano je!

Žádná domácnost či dílna se čas od času bez nějakého vrutu či šroubu neobejde. Ať už jde o opravu nábytku, pověšení fotek na zeď či smontování zahradního domku pro své ratolesti. Někdo však mylně, i když neúmyslně, zaměňuje pojmy. Mezi vrutem a šroubem jsou velké rozdíly. Jaké to jsou?

Vrut a šroub není totéž

Šrouby i vruty mají čtyři části – hlavu, drážku, dřík a závit. Většina hlav má kruhový tvar a potřebují tzv. drážku, aby se daly otáčet. To neplatí pro šrouby se šestihrannou hlavou, které mají tvar šestiúhelníku a nevyžadují drážku. S takovými šrouby lze pracovat ručním klíčem.

První a zásadní rozdíl mezi šroubem a vrutem lze vidět hned od pohledu. Šroub je zakončen závitem, který zapadá do potřebného protikusu – například matice, kterých je samozřejmě více druhů. Šrouby nejsou samovrtné a otvor pro ně se musí často, ne však vždy, předvrtat.

Šroubů je nepřeberné množství, prvotně se rozdělují podle hlavy a lze sehnat například:

• Šrouby se šestihrannou hlavou
• Šrouby s válcovou hlavou
• Zápustné šrouby
• Šrouby s půlkulatou hlavou
• Vratové šrouby
• Šrouby s okem
• a tak dále

Šrouby se utahují za pomoci šroubováku či klíče nebo imbusu v závislosti na druhu hlavy. Společně s maticí a podložkou tak šroub vytváří rozebíratelný spoj. Šrouby se také dělí dle materiálu, může to být černá ocel, pozinkovaná ocel, nerezové provedení A2 a mosaz.

Co jsou vruty?

Vruty jsou druhem samořezného šroubu – jsou tedy na konci opatřeny špičkou. Využívají se nejčastěji ke spojení či upevnění materiálů jako například dřevo, sádrokartonové desky nebo třeba i různé materiály z plastu.

Společně s hmoždinkou lze vruty vpravit také například do cihel, betonu a jiných tvrdších materiálů. Vruty i s hmoždinkou lze z materiálu samozřejmě vyjmout, ostatně vyjmout lze i vruty bez hmoždinky.

Nejběžnější rozdělení vrutů je na vruty se zápustnou a nezápustnou hlavou. Zápustné vruty budou po navrtání zároveň s materiálem, nezápustné nikoliv. Mezi nezápustnými vruty můžeme nalézt například půlkulaté, válcové, šestihranné a další. Také se lze setkat s kombinací zápustné a půlkulaté hlavy jako je například vrut s čočkovitou hlavou, kdy zůstane na povrchu materiálu pouze malá vyboulená část.

Nejběžnější vruty jsou vyrobené z oceli s galvanickou zinkovou úpravou. Vruty na sádrokarton jsou taktéž z oceli, ošetřeny fosfátem. Lze ale zakoupit také nerezové vruty, které mají o hodně vyšší životnost i odolnost vůči rezavění.

Další rozdělení vrutů je podle drážky, ta je nejčastěji:

• Křížová philips (PH) – Nejčastěji se s ní setkáváme u sádrokartonových vrutů.
• Křížová pozidriv (PZ) – Drážka s dvojitým křížem pro efektivnější utahování
• Torx (TX) – Drážka ve tvaru hvězdičky. Hodí se nejvíce pro utahování například aku vrtačkou
• Imbus - vnitřní šestihran, vhodný pro šroubování v hůře dostupných místech
• UniQuadrex – drážku tvoří kónický čtverec, výhodou je možnost práce jednou rukou, jelikož bit sedí v drážce velmi pevně

Dříve byla běžná také plochá neboli průběžná drážka (PL), ta se dnes ale využívá jen zřídka. Také lze narazit na vruty s šetihranou hlavou, na ty je ale třeba použít nástrčnou hlavici. 

Téma šrouby a vruty může být mhohem obsáhlejší, nicméně tento výklad by měl pro základní rozlišení stačit. Až tedy příště půjdete nakupovat do železářství či stavebnin spojovací materiál, vzpomeňte si na tenhle článek, ať si nemusíte s rozdíly mezi vruty a šrouby lámat hlavu J.